Se srandou jde všechno líp!

Kapitola 1. - Příjezd a seznámení

14. července 2012 v 17:29 | srandolog
"Tak, konečně po školním roce zase domů!" pomyslel si Charlie. Vystoupil z vlaku a stanul na nádraží. "To je divné, že je tu v pátek odpoledne tak málo lidí.." řekl, a vykročil rychlým krokem k jejich chatrči. Jejich- no, chatrč byla Charlieho, jeho mladšího bratra Johna, a logicky - rodičů. Neušel ještě ani dva kilometry, a stál na prahu chatrče. "Ahoj maminko!" "Charlie!" vykřikla maminka a už držela syna v náručích. Pak si ale vzpomněla na špatnou zprávu. "Víš.. Víš jak máš rád tu naší louku, co je tam za řekou?"
"No, jasně, že to vím.. Děje se s ní něco?"
"Rád tam stanuješ, když přijedeš ze školy. Ale letos to nepůjde- má tam vystoupení nějaký hadí muž, a to vystoupení se má opakovat každé dvě hodiny od osmi ráno, do osmi večer."
"To není problém, maminko. Je to naše louka! Já tam půjdu, a tomu hadímu muži -ať je to kdokoliv- řeknu, aby si na tu svojí show vybral jiné místo."
"No, ono to nebude tak lehké.. Víš, podle smlouvy, která prokazuje že je ta louka naše, tam má právo jednou za pět let pořádat show jistý pan Brown."
"Ale maminko, kde vůbec bereš jistotu, že to ten pan Brown je? Víš, že tam stanujeme vždycky s kamarády! A jakoby si nemohl vybrat jinou dobu."
"Tak běž za tím pánem, a řekni mu, ať ti ukáže jeho občanský průkaz. A navíc- vy budete mít právo, chodit na tu show zadarmo, a dělat si cokoliv s jeho věcmi, a ještě k tomu si můžete vybrat nějaké místo a stanovat tam, jen ne přesně to, kde bude ta show. Nezapomínej, že je to náš pozemek, a ty a kamarádi si tam můžete dělat co chcete, jen ne v době show. Takže v dvouhodinových pauzách a v noci, si můžete dělat s těmi hady a podobně co chcete. To zní slibně, ne?"
"No jo, jenže Melisa se hadů bojí. A vsadil bych se, že Jenn z toho taky nebude nadšená."
"Tak tam zajdi, a pak se dohodneme co dál."
"No.. Dobře."
Charlie se rozhodl, že to vezme nejkratší cestou - přes řeku. Byl docela odhodlaný, nebojácný, myslel si, že právo je na jeho straně. Sundal si boty, vyhrnul nohavice a šikovně přebrodil říčku. Byl teplý červencový den, a tak neviděl v ničem žádný problém. Voda ho příjemně ochladila a boty nesl v ruce. Líbil se mu ten pocit- pocit chodit si bos po louce. Támhle, na úplném konci louky, je tam nějaký chumel lidí. To bude asi ono. Charlie na chvilku znervózněl při představě, jak tam před všemi vykládá tomu hadímu muži, že je to jeho louka. Trochu zpomalil, ale pak se odhodlal a zase přidal do kroku. "Docela by mne zajímalo," pomyslel si, "Proč vlastně má ten hadí muž tu svou show zrovna na naší louce. Ale… Co se s ním nějak dohodnout? Že ho na té louce necháme, ale on nechá nás v klidu stanovat.. A že nám dá deset lístků zdarma! .. Však by na tom zase tolik neprodělal…". Pak však své úvahy ukončil, protože se blížil k chumlu lidí. Prorval se dopředu, a uviděl tam jakéhosi pána. Nebyl pochyb o tom, že je to ten hadí muž. Stál tam v kraťasech, nádherně opálené tělo. Na celém těle měl zároveň plno různých tetování. Byli to převážně hadi. K tomu měl úhledně upravené černé vlasy.
"Dobrý den, pane. Potřebuji s Vámi mluvit." Řekl Charlie jak nejvíc mužně to dokázal, a rozhlédl se. "Pokud možno mezi čtyřma očima."
Muž přikývl, chytl Charlieho za rameno a odtáhl ho stranou. "Co potřebuješ?" řekl, a přátelsky se na něj usmál.
"Víte.. Toto je moje louka, a chci zde s kamarády stanovat.."
Muži zmizel úsměv ve tváři. "Můj otec je pan Brown. Máme povolení, tu jednou za pět let.."
"Občanský průkaz, prosím." Řekl Charlie div ne jako robot.
Muž zaváhal, ale pak průkaz přece jen vytáhl. Skutečně měl příjmení Brown!
"No, víte.. Říkal jsem si, že bychom se mohli dohodnout. Támhleta půlka louky bude naše, a tahle vaše. Ale něco za něco. Dáte nám za to zdarma deset lístků na tu show. Zdarma."
"Cože? Zdarma? Tak to ani náhodou. Maximálně vám dám deset za cenu devíti."
"Ne. Deset a zdarma. Vyděláte na tom tak i tak. A necháme Vás tu celé dva týdny.
Muž zaváhal, ale nakonec vytáhl pár lístků z kapsy a podal je Charliemu, který si je hned přepočítal. Bylo jich jedenáct. "Fajn, jsme dohodnuti."
Po cestě zpátky se Charlie vykoupal v řece celý. Zbožňoval tuhle řeku. Zvlášť, když věděl, že je tahle část jeho. Celý les, louka, a část řeky patřila jemu a jeho rodině. Rodina však o území nestála, a tak to patřilo Charliemu. Ten si s tím mohl dělat, co chtěl. Když se vykoupal, doběhl do chatrče, schoval ve svém pokoji lístky a převlékl se.
Vzal kolo, a vyrazil objet kamarády. Ti už byli připraveni, a jakmile se pro ně Charlie stavil, vyjeli s ním. Nejdříve jel za Jenn. Jenn byla holka. Celým jménem se jmenovala Jennifer, ale chovala se jako kluk - chtěla být kluk, a dožadovala se toho, aby se ji říkalo jen Jenn. Připadalo ji to jméno více klukovské. "Ahoj, Jenn!" "Čau." "Pojeď rychleji, mám novinky, ale chci vám to říct až budete všichni." Vyrazil ze sebe Charlie, který jel podle Jenn nejméně padesátkou. O chvíli později dorazili k domku, kde bydleli tři bratři a sestřička. Joe, George, Michael a Melisa. Joe byl nejstarší. Byl také vůdce Podivné Osmy. To byl jejich klub. Ve skutečnosti byli dva členové zvířata - pes Alex a papoušice Emily.
Tak tohle je Podivná Osma!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama